Já bych se na to vše s prominutím dneska vysrala.
No... kde začít. Jelikož
idiot zaspím do školy, tak jsem si to frajle zkrátila MHDečkem, abych byla
v ústavu pro duševně choré co nejrychleji.. A no né, co se musí stát? tramvajka picne do auta a já spadnu chlapíkovi docela (docela???) neelegantním způsobem do klína. Kdybych spadla aspoň potichu ale já na to upozorním parádním
výkřikem paviána a taškou, která mi odletěla kdesi do teplých krajin. (O několik hodin později jsem zjistila že mi chybí ponožky na Tv). Nádhera, vážení nádhera! Takže červená jako pivoňka jsem způsobem dokonale vychované dámy vstala, omluvila se a ihned vystoupila..